Příběhy
Zde jsou některé z našich příběhů
| 15.12.2016 | Poděkování |
| Dopis od maminky, která jednoho dne zůstala sama s malým chlapečkem a mladšími dvojčátky sama a zcela bez prostředků: Dobrý den, jmenuji se Mária a mám 3 děti. V tuhle dobu jsme spokojeni a šťastní z takových jednoduchých a pro někoho obyčejných věcí jako je to, že máme kde bydlet, máme co jíst a v podstatě dokážu zabezpečit dětem to nejzákladnější a nejdůležitější co k životu potřebují. Ale nebylo to tak pořád, byli časy, kdy jsem si myslela, že sama nic nezvládnu a nedokážu. Jak jsem se vlastne dostala do těch všech potíží....to snad ani sama nevím. Asi když je člověk mladý a myslí si že i zamilovaný, tak ani netuší, jak rychle je polknut do bubliny "falešné lásky". Horská dráha by mi jen záviděla tu j&iacu ... Více... | |
| 21.11.2016 | Přinášet Naději |
| Dopis od maminky, která je máma 5 dětí a vede B-Point Chci vám jen napsat pár slov o tom, jak mě svatá Bakhita vyvádí z mých otroctví - předsudků, pýchy a z pocitu vyjímečnosti. Rok před začátkem s Bakhitou jsme prožívali stav bez perspektivy. Stav, který jsem dříve u druhých hodnotila: "můžou si za to sami" Narodilo se nám čtvrté dítě, bydleli jsme ve vlhkém bytě s krutým panem majitelem, spolubydlící v bytovce byli buď feťáci, nebo "socky", (jak to často krutě odsuzuji) a co teď. Pane Bože, kde jsi? Nejsme líní, děláme co umíme a ono to nějak drhne. Tento stav jsme prožívali přesně rok. Jak krátkou dobu.., tehdy se zdála nekonečná. Zkušenost se stavem "bez perspektivy" je pro mně velmi cenná při spolupráci se sv.Bakhitou. Slovo "socka" se v m&eacut ... Více... | |
| 12.02.2016 | Koupelna |
| Našla jsem po 35 letech to, co tolik chybělo mi. Ale pojďme na začátek mého hledání. Psal se rok 1976. Z horských lesů se v ozvěně rozléhal bolestný výkřik, ten, který navždy ukončil dva lidské životy, tři dětské poznamenal… Rodiče již nebyli, děti zůstaly. A žijte dál… Bez máminy náruče, tátova klínu, bez objetí a bezpečí. Museli jsme žít dál, nemohli jsme se přece jen tak života zbavit. Do pěstounské péče jsem byla ve 2,5 letech svěřena dědečkovi a nevlastní babičce. Starší bratři museli do dětského domova. Tím bylo mezi námi přetrháno sourozenecké pouto. I přes víkendové pobyty u prarodičů nebylo zachováno. Můj milující dědeček odešel brzy, po 3,5 letech našeho soužití, moc si ho nepamatuji, jen, že byl moc hodný. Dov ... Více... | |
| 01.12.2015 | Příběh unesené maminky |
| Příběh unesené maminky ..... Jsem jedna z týraných žen a můj příběh, i když v krátkosti, se mi neříká lehko! Dnes je mi 25 let - tudíž je to již pět let zpátky, co se vše odehrálo, ale věřte, že i dnes si někdy připadám, jakoby žádná doba neuplynula, když si vzpomenu, co se stalo! Já na to nemám názor jako na týrání, ale jako na absolutní zvěrstvo! Bylo mi skoro 17 let, když mě začal pronásledovat romský kluk! Jednou se mu ale podařilo mě odchytnout v parku! Řeknete si, že když s někým žena nebo člověk žije 4 roky a mají jako pár děti, že se prostě zamilovali, on byl špatný člověk, že ji týral a prostě to nešlo! Tohle nebyl omyl ani nešťastná láska! Začalo to polapením mé osoby a od první chvíle psychicky a fyzicky ... Více... | |
| 01.11.2015 | Příběhy - Dítě z Osvětimi |
| Dítě z Osvětimi ... Tento životní příběh nerada vykládám. A když se mě někdo zeptá na rodiče, raději mlčím nebo mlží. Ale rozhodla jsme se Vám svůj životní příběh napsat, abych upozornila na nevšímavost a netečnost okolí i vlastní rodiny. Narodila jsem se v roce 1981 do rodiny havíře a kuchařky. Mám starší sestru a dva mladší bratry. Do mých šesti let jsem žila v Ostravě, kde otec pracoval na šachtě, až do doby, než tam došlo k nehodě. Po závalu pak otec šel do invalidního důchodu a v té době jsme se přestěhovali na Jižní Moravu. S odstupem času vidím, že co nám dětem přišlo jako normální - si uvědomuji, že osm let jsem žila v prostředí teroru, perverze a zvrácenosti. Postupem času vybudoval otec z našeho d ... Více... | |
| 01.10.2015 | Příběhy |
| Příběhy ze života ... Tři sestry Jednoho dne proběhla médii zpráva, že žena v městečku na Vysočině zavraždila nožem svého manžela. Měli 3 děti a matka byla těhotná. Byla, ona šla do vězení a děti do ústavů. Bylo prokázáno, že manžel byl násilník. Děti si občasně brali na víkend manželé ze sousedství. Po nějaké době žena porodila a dostala milost od prezidenta. Vrátila se domů a byly jí navráceny děti. Lidé ze sousedství se jí snažili pomoci a podpořit ji. Začínaly cítit, že tam není vše, jak má být a při nečekané návštěvě se ukázalo, že tato máma zavírá děti na celé dny do koupelny bez jídla a dalších potřeb a že má násilnické projevy. Sociální ... Více... | |